RC (Ami): Tak trochu jiný příběh Anny Frankové

Dnes Vám přináším trochu netradiční recenzi, tak doufám, že se bude líbit!
Ami

Název: V šedých tónech

Autorka: Ruta Sepetysová

Nakladatelství: CooBoo

Série: -

Díl: -

Rok vydání: 2013

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Ale jednoho večera k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.
Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky své rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům podaří jejímu otci je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.
Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…

PŘEČTĚTE SI TAK TROCHU JINÝ PŘÍBĚH ANNY FRANKOVÉ!
 

Anne Franková. Dívka, která se narodila do špatné doby a do špatného náboženství.

Tuto mladou ženu známe ze světoznámé knihy Deník Anny Frankové, ve kterém popisuje svůj život za stěnou. Do deníku vkládala své pocity. Svým způsobem to byla umělkyně.

Zemřela v roce 1945 pár dní před osvobozením koncentračního táboru Bergen-Belsenu, na tyfus. Společně v tomto táboře a nejspíše i na stejnou nemoc zemřela její sestra Margot.

Z celé Anniny rodiny přežil jen otec, který už nikdy nedostal svou rodinu nazpět. Zbyl mu jen Annin deník...

Naopak Lina Vilkasová je smyšlená postava z příběhu V šedých tónech. Ji i její rodinu zajala tajná sovětská policie dne 14. 6. 1941. Tady začíná její příběh. "Zatkli mě v noční košili." Spolu s rodinou - kromě otce - skončila s mnoha dalšími lidmi (kteří "Byli na seznamu.") v pracovním táboře Altaj, kde byli všichni odsouzeni k odpracování trestu, který měl trvat 25 let.

Poté byla Lina a pár lidí ze "základní skupinky" odvezeni na severní pól, kde se nacházel pracovní tábor Trofimovsk. Tam nebylo vůbec nic, jen zima.

V této době se lidé začali ptát: "Kdo je horší? Hitler nebo Stalin?" To je dost důležitá otázka. Kdo je horší? Ti lidé, včetně Liny, viděli ze začátku v Hitlerovi záchranu. Myslím, že neměli moc tušení, čeho je schopen. Ta doba byla zlá. Velmi zlá. Z jedné strany vraždil Hitler, z druhé Stalin. Skvělá dvojka. Oba dva měli podobné hodnoty zavražděných lidí. Měli na svědomí smrt miliony lidí a bylo jim to jedno. Chtěli vytvořit lepší svět, ale neohlíželi se na následky.

A v tuto chvíli bychom se my, lidé, měli zamyslet. Chceme, aby se něco takového opakovalo?

Vždyť tyto události se nestali ani pře sto lety! Už v té době to vypadalo s lidmi zle, ale co by se stalo, kdyby se něco takového opakovalo v současnosti? Pravděpodobně by lidská rasa vymřela. Vyvraždili bychom se. To chceme - vyhladit se? Ty problémy, co se nyní řeší, by se nemuseli nutně řešit násilím! Kdyby se ale tyto události staly znovu, byly by nejspíš smrtelné...

 

+++ +++

 

Tak a teď přejdeme už k NORMÁLNÍ recenzi:

 



Do této knihy jsem se pustila s čirou nevědomostí. Nevěděla jsem, co mám od té hrozné doby čekat, ale jedno jsem věděla - tehdy to bylo hrozné...

"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek."

 

Na tuhle knihu by se měl čtenář psychicky připravit, ale bohužel to nejde, protože Ruta Sepetysová je tak skvělá, úžasná a nadaná spisovatelka, že v jejím podání je toto strašně emotivní a šokující kniha, které se i přes to otřesné téma, nebudete moci nabažit.

 

Je to takové zakázané téma. Nemluví se o něm. Ale i přes to, že je to málo vytahované téma, je docela zajímavé. A to velmi.

 

Co se týče kapitolek - jsou velmi krátké, takže dočtete jednu tří stránkovou kapitolu a musíte si přečíst další. A potom jste úplně na konci.

 

"V některých válkách se bojuje bombami. Lidé od Baltu v téhle válce bojovali vírou."

 

Mnoho lidí u knihy brečela. Já ne. Spíše jsem jen do knihy šokovaně koukala, protože ty hrůzy, které se tehdy děly. Brrr...

 

Na knize snad není nic, co bych jí vytkla. Hlavní hrdinka Lina Vilkasová je malířka. Já jsem jí měla docela ráda. Ani mi moc nelezla na nervy :) Její matka Jelena, která hraje v knize také důležitou roli je fajn ženská. Obdivovala jsem její klid - to, jak se musela ovládat, aby nevyděsila své děti...bylo strašně pěkné a hrdinské. Linin bratr Jonas musel rychle dospět. Na začátku to byl jen malý desetiletý kluk, ale někdy se vyjadřoval tak "odborně" na svůj věk.

Kniha je plná postav, které by stály za zmíňku, ale je jich mnoho. A všechny si zaslouží obdiv. Ti lidé, kteří přežili, ale i tací, kteří zemřeli...Byli stateční!

Ale přesto na sebe nejsem pyšná, protože jsem chovala sympatie k jednomu sovětskému vojákovi a to je prostě hrůza! Byť malé sympatie, ale přece jen :)

 

"Zkoušeli jsme se dotknout nebes ze dna oceánu."

 

Ráda bych napsala i nějakou kritiku, ale já prostě nemůžu! Je mi to líto, že je tahle část recenze strašně pozitivní, ale...Kdo četl, ten pochopí.

 

Ještě bych chtěla zmínit konec. Byla škoda, že autorka nám blíže nepopsala to, co se potom odehrávalo. V jedné chvíli jsme na pólu a BUM! Za chvíli máme zmíňku z roku 1995.

 

A tímto bych ráda přešla k hodnocení, protože tady nemá cenu vypisovat jak jsem z knihy nadšená :) Ale určitě se tady někde najdou lidé, kterým se kniha nelíbila a já jim to nemám za zlé - každému tohle téma nesedne.

 

9,5/10

 

Je to strašně fantastická kniha, která si tohle hodnocení prostě zaslouží a já můžu jen hrdě prohlašovat, že mám knihu doma, a že je v nejvyšších příčkách mého žebříčku!

 

 

PS: Omlouvám se za trochu zmatenou recenzi, ale...To víte :)

Mějte se krásně!