RC (Ami): Hon

Název: Hon

Autor: Andrew Fukuda 

Nakladatelství: Fragment

Série: Hon

Díl: 1/3

Počet stran: 304

Rok vydání: 2014

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.
Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Už máte plné zuby upírů? Twilight ságy a plno dalších slátanin o upírech?
Tato kniha je jiná. Upíři nejsou upíři jak je známe. Jsou nepředvídatelní, chladní a strašně jiní. A to je na nich děsivé. To všechno. A ještě děsivější je tato kniha, která vypráví o budoucnosti, kde vládnou upíři a lidská rasa je požírána, až je skoro vyhubena. Pár lidí - glupanů - uniká. Schovávají se. A jediné, po čem touží, je přežít. A nebo ne?

Andrew Fukuda si vymyslel zajímavý a originální svět a příběh o upírech, jak je neznáme. Ano, na slunci se ,,rozpustí" nebo nemají rádi světlo a další. Ale tito upíři jsou jiní. Jsou to krvežíznivé bestie, ale abych pravdu řekla, přišli mi i celkem lidské.

„Rodiče ji naučili dvě věci. Vtloukli jí je do hlavy. Tou první bylo přežití: nejen základy, nýbrž i detaily, přesné postupy pro každou situaci, v níž by se mohla ocitnout. Tou druhou byl život: jeho důležitost, jeho vzácnost, povinnost přežít a nedovolit, aby skončil předčasně. "

Kniha je psaná normálním stylem, který hodně vídám v mnoha dalších knihách. Párkrát mi dělalo menší problém se začíst a někdy jsem i přeskakovala odstavce. Kniha je hodně o popisování okolí a postřezích hlavního hrdiny. S přímou řeč či dlouhé rozhovory v tomto příběhu nenajdete.

Hlavní postavou je Gen - glupan, který předstírá, že je upír. Na světe je jen málo takových, jaký je on. Tato postava mi přišla nijaká. Nijak jsem si Gena neoblíbila a nebýt anotace, tak ani nevím, jak se hlavní hrdina jmenuje. Ano, chápu, že upíři jména nemají, ale...Další je krásná Záře, kterou jsem měla i ráda :) V této knize je plno postav, které nejsou důležité. Aspoň pro mě moc ne...

,, ,,A kromě toho, jestli si myslíš, že jsme zvířata, pak ty jsi stejné zvíře jako my." "

Kniha je strašně akční. Pořád se něco dělo a čtenáře to unavuje. Mně osobně tam chyběla oddychová část nebo hezčí romantické scénky, které ale nejsou tak podstatné.

Jediné, co mi vrtá hlavou je ten název: Glupani. Toto označení by se podle mě hodilo více pro upíry, než pro lidi :)

,,Nikdy nezapomeň, kdo jsi."

Rozhodně si časem přečtu i další díly, protože i přes všechny chybičky je tohle ojedinělé literární dílo s upíry, kteří jsou ohraní. Autor popisuje upíry a náš svět jinak.
V knize si každý najde své. Je to trochu romantické, dobrodružné a napínavé. Toho napětí a akce je tam na můj vkus hodně, ale někomu se to může zdát super.
Kniha není špatná, ale mezi nejlepší rozhodně nepatří.

7/10

 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment!