RC (Ell): Vyvolená bohy: Smrtící dotek

Název: Smrtící dotek

Autor: Melinda Salisbury

Série: Vyvolená bohy

Díl v sérii: 1.

Počet stran: 254

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2015

Anotace: Twylla je výjimečná dívka – je dokonalou zbraní – zabíjí pouhým dotykem. Změní Twylla svůj předurčený osud?  Twylla je dívka vyvolená bohy. Je zosobněním božské dcery a jako taková je zaslíbená princi. Za svoji výjimečnost ale draze platí: každý měsíc musí pozřít jed, a přinést tak důkaz o svém božském postavení. Její dotyk je však pro obyčejného člověka smrtící.
Twylla proto není běžným členem královského dvora. Je královninou popravčí. Každý měsíc navštěvuje vězení a přikládá své ruce na ty, kteří jsou odsouzeni k smrti.
Žije osaměle a izolovaně. Když ale nastoupí nový strážce, vše se změní. Spustí se kolotoč dvorských intrik, úkladů a vražd...
Dokáže si dívka správně zvolit mezi královským snoubencem a přitažlivým, ale obyčejným smrtelníkem? Rozhodne se pro povinnost, nebo pro lásku?
„Jsem dokonalá zbraň. Můj dotyk je smrtící.“

 

Recenze na tuto knihu se mi nepsala úplně lehce. Smrtící dotek je knížka, na kterou si pořádný názor utvoříte až po několika dnech. Je to jedna z matoucích knih - po přečtení vám přijde skvělá, pár dnů nato víte, že už ji nikdy neotevřete a vlastně to byl stěží průměr. Já jsem o tom přemýšlela asi dva týdny až mi došlo, že to byla hodně slabá knížka. Je mi to líto - na knížku jsem se moc těšila - ale dnes to bude spíše negativní recenze.

Dnes nebudu začínat postavami. Přiznám se vám, že některé části byly hodně nudné, takže jsem je vynechávala. Častokrát jsem přeskakovala od přímé řeči k další a vynechávala přemýšlivé odstavce. Myslím si, že kdybych to nedělala, tak čtu knihu až do teď a jsem daleko víc zklamaná. Takhle můžu na knize najít ještě nějaká pozitiva. Moje učitelka češtiny vždycky tvrdí, že je důležité začít klady a proto si postavy, asi nejslabší část knihy, necháme na později.

Co se mi líbilo byl nápad. Mnoho z vás možná zná známější knihu od Cooboo s podobným námětem, ale nebojte se! Nakonec je to něco úplně jiného.

Twylla je jakési ztělesnění Daunen, dcery bohů, a proto je její dotyk smrtící. Kolem toho se vlastně točí hlavní dějová linka. Autorčinou silnou stránkou je určitě vymyšlení hlavního děje. Ten sice trochu pokazila natahováním, ale hlavní nápad mě uchvátil. Bohužel vám nemůžu nic říct, protože je založen hodně na překvapení.  

 

Popsat vám autorčin styl psaní bude pro mě hodně obtížné, ale pokusím se. Přišlo mi, že celou knihu nesmyslně natahovala a to je asi kámen úrazu této knihy. Kdyby z knihy vysekala hluchá místa, tak bych vám řekla, že díky promyšlenosti hlavní dějové linky vás kniha jen tak nepustí. Bohužel ale musím říci, že píše táhle a pokud nepodvádíte a nepřeskakujete celé odstavce (které jsou taky stejně o ničem), tak se v knize ztratíte. Je jednoduché u knihy ztratit pozornost a to je podle mě znak špatné knížky. Ta snad jsem vám autorku a její neduhy představila dostatečně.

 

Teď se už vrhneme na ty slibované a zatracované postavy. Twylla je dívka, kterou od ostatních odlišuje jen božský hlas a rudé vlasy. To je taky to jediné, co ji odlišuje od profláklých knižních hrdinek. Zároveň jí chybělo kouzlo, díky kterému bych s ní soucítila. Její údajnou speciální schopností bylo zabíjet dotekem. Vždyť byla ztělesněná dcera bohů, že? Jinak to byla prostě natvrdlá, pitomá a věčně brečící hrdinka, která sama neví, co chce. Autorka jí ještě jako největší klišé chtěla přisoudit milostný trojúhelník, který se ale vrcholně nepovedl.

Princ Merek, pravý snoubenec Twylly a miláček tyranské královny, je ten lepší z dvou hrozných mužských postav. Vůbec si nepředstavujte někoho jako Maxona ze Selekce, Merek je nevýrazná postava, které bylo věnováno relativně málo prostoru. Upřímně jsem mu moc nevěřila a netušila jsem, co má vlastně zalubem. Kvůli tomu všemu jsem si ho moc neoblíbila.

To jsem ale vlastně neudělala u nikoho. A obzvláště ne u Liefa, Twyllinina nového strážce. Protože je Twylla popravčí, tak se u ní strážci často mění. A Lief je ten dosud poslední. Twylly se nebojí, chová se k ní přátelsky a příliš důvěrně. Uznejte, není to podezřelé?

 

Myslím, že je čas na finální rozhodnutí. Shrneme si to. Nápad a promyšlenost děje jsou dobré. Natahování a špatné hlavní postavy už tolik ne. Obálka není nijak ošklivá, ale krásná jako jednoduší originál také není. Humor? Ne. Povedená romantika? Ne. Překvapení? Ano!

Skupina lidí, kterým doporučím tuto knihu bude tentokrát menší než obvykle. I fanoušci romantiky a fantasy by knížkou mohli pohrdnout. Nejjistější tedy bude skupina dětí pod 12 let, kteří ještě nejsou tolik nároční a proto by se jim kniha mohla líbit.

4/10

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuju nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete koupit zde.

 

Ell