neděle 22. května 2016

RC (Ell): Až vyprší čas

az_vyprsi_cas_3DNázev: Až vyprší čas

Autor: Elina Hirvonen

Série: -

Díl v sérii: -

Počet stránek: 181

Nakladatelství: Omega

Rok vydání: 2015

Anotace:
Většina rodičů si určitě přeje, aby děti pokračovaly v jejich šlépějích. Bohužel, krásné sny se většinou výrazně liší od skutečnosti. V takové situaci se ocitla i Laura. Její dcera Aava vyjela do Somálska, kde pracuje jako lékařka a chce rozhodně být co nejdál od rodiny. A syn Aslak pro změnu velmi špatně pochopil matčin názor na přírodu a rozhodl se změnit svět „k lepšímu“ teroristickými útoky…
Podle mnoha literárních odborníků byl literární debut Eliny Hirvonen napsán tak dobře, že je až s podivem, že se jednalo o její prvotinu.

Hned na začátek bych ráda podotkla, že tahle kniha bude na každého působit jinak. Pro mě to byla neuvěřitelně silná kniha, která mě mnohokrát rozplakala, ale stejně tak to někdo může vnímat jako průměrnou knihu. Myslím si, že to souvisí s naším pohledem na svět a s našimi obavami. Třeba já se bojím budoucnosti a rozpadu mé rodiny, takže Až vyprší čas mě hodně zasáhlo.
 
Ačkoli to není kniha bez příběhu, tak se tady staví hlavně na postavách. Kniha se točí kolem čtyřčlenné rodiny - otce Eerika, matky Laury, dcery Aavy a syna Aslaka. Všichni kromě Eerika měli pro sebe i kapitoly psané z jejich pohledu, Laura a Aava vás provázejí skoro celou knihu, ke konci se dočkáte i Aslaka. Takže i přes to, že Eerik má v knize taky svojí úlohu, vám popíšu pouze Lauru, Aslaka a Aavu.

"V době, kdy každý přináší nějaké poselství, působila vražedkyně, která nezanechala zprávu, nepochopitelně arogantně. Ne proto, že zabila, ale proto, že se nepokusila vysvětlit proč."
 
Začala bych Laurou, ženou, která si prožila hrozné dětství s matkou a v mládí potkala skupinu lidí bojujících za práva zvířat. Proto do života vkročila s myšlenkou, že nikdy nechce založit rodinu a že se celá odevzdá boji za životní prostředí. Pak poznala Eerika, který si přál být otcem a kvůli její lásce k němu se narodili Aava a Aslak. V současnosti přednášela o životním prostředí a trápila se kvůli rozpadu rodiny. Snažila se myslet pozitivně, ale tak nějak věděla, že balamutí sama sebe. 
Aava, Lauřina dcera, mi ale byla trochu sympatičtější. Dívka, která vždycky toužila po troše matčině pozornosti, které se ale nikdy nedočkala. Její podivínský bráška pro ni byl vším, ale přesto se od něj odtrhla, aby vůbec dokázala žít. Na gymnáziu pochopila, že může žít jinak. Následně vystudovala medicínu a odjela do Somálska a jiných rozvojových zemí pomáhat potřebným. Utekla před rodinou a domovem a jejím největším přáním se stalo se nikdy nevrátit.
 
""Vzdám se všeho, co mám, jestli dovolíte, aby byl Aslak někdy šťastný. Vzdám se přátel, koníčků, hudby, knih, spokojených dní a dlouhodobého štěstí. Vzdám se zdraví, snů a života. Dovolte Aslakovi, aby byl milován a já byla sama. Nechte Aslaka žít a mě zemřít."
Když se nic nezměnilo, prosila jsem: "Nechte Aslaka zemřít a mě žít. Nechte Aslaka zmizet ze světa, jako by nikdy nebyl. Nechtě mě být jediným dítětem a dovolte mi dýchat alespoň chvíli volně.""
 
anime
Nakonec Aslak, nejzajímavější postava celé knihy. Měla jsem ho asi nejradši, přestože to byl podivím a osamocené individuum. Kluk, který brečel, když viděl reklamu na šunku, a už od mala byl vegetariánem. V mládí byl pořád sám a na druhém stupni mu diagnostikovali těžkou depresi. Vždycky hledal místo, kam by zapadnul. Věřil, že každý život nejen lidský je nezměrně cenný. Nevím, jak vás, ale mě si Aslak získal.
 
"Bylo to, jako by se uvnitř něho rozprostírala modrá oblast, a když se do ní člověk ponoří, nevidí ani hladinu, ani dno.
Občas, když jsem se na něho dívala, se mi zdálo, že má v hrudi černou díru, z jejíchž útrob se nedá uniknout."
 
Psát o téhle knize je nesmírně složité, protože se nedá moc dobře vystihnout. Nedokážu popsat tu směs emocí, která na mě útočila při čtení. Až vyprší čas mě zanechalo ve zvláštním, trochu posmutnělém rozpoložení, které je ale pořád prosvíceno trochou naděje. Jak už jsem psala, pro mě hodně silná kniha, která mě donutila zamyslet se nad světem a životem obecně. V některých částech mi ani nedala čas na osušení očí a v jeden moment jsem dokonce brečela tím způsobem, že vám teče z očí i z nosu a musíte se držet, abyste nebrečeli nahlas.
 
eyesAutorka se nebojí silných témat, což je pro knihu moc dobré. Odcizená rodina, těžké deprese, touha utéct, terorismus. Ničemu z toho se autorka nevyhýbá, ale nesetkáme se pouze s tím. Kdybych měla popsat její styl psaní jedním slovem, tak by to bylo slovo propracovaný. Vše popisuje s lehkostí a se spoustou detailů, které v reálném životě vnímáme, ale v psaném textu běžně opomíjíme.
 
"Zavřu oči. Hlavou mi běží obrázky mladých lidí, modrovlasých dívek, uzavřených do tichých, malých finských měst, a chlapců, tančících před zrcadlem, a úplně jiných dívek a chlapců z malého města, s tmavými vlasy a očima jako uhlíky, a obrázky dětí z východních zemí, jak sbírají oblečení, jež přišlo.
Všichni sní o tom, že se dostanou pryč."
 
Myslím, že na to, jak je kniha krátká, jsem se už docela rozepsala. Přejdeme k hodnocení! Pokud se nebojíte složitějších témat jako je například terorismus nebo život v rozvojových zemích a přemýšlíte o budoucnosti, tak se vám bude kniha líbit. Nevím, jak na vás zapůsobí, ale za zkoušku to stojí. Pro mě je to úžasná kniha, kterou si budu číst znovu a znovu. Nikdy si nepodtrhávám v knihách, ale tady bylo tolik zajímavých věcí, že jsem si je opravdu značila - a to už o něčem vypovídá.
 
10/10
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.
Knihu můžete koupit zde.
 Ell

6 komentářů:

  1. Mám ráda rodinná dramata, je v nich silný náboj. To už svědčí o kvalitě knihy, že jsi dala hodnocení 10/10. A napsala jsi krásnou recenzi. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  2. Všichni komentující články na Blogeru máme potíźě při dokazování, že nejsme roboti. Musíme to dokazovat na sadě různých obrázků, které nejsou vždycky zřetelné, tak se odpověď několikrát vrátí. Už jsem proto několika blogům nekomentovala, protože tento nový nešvar je velice časově náročný a někdy se nedaří. Proto se loučím s blogery na Blogeru. Tato inovace bude mít velký vliv na návštěvnost.☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  3. Zlato, mě to také štve, že jsou kladeny takové překážky komentujícím. Naopak, měli by být podporováni, protože komentáře blog oživují a dodávají mu energii. Já se tedy obrním trpělivostí, protože nechci ztratit výborné adminky, mezi které patříš. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  4. Stále mi servírovali někdy i nezřetelné obrázky a vraceli odpovědi. Už jsem resignovala, ale píšu ti to pro informaci. ☼☼☼

    OdpovědětVymazat
  5. Tvoje anotace mi vyrazila dech, po knize se určitě podívám! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělá recenze, určitě to zní jako něco, co by mě zajímalo. Knihu přidávám na svůj TBR a do budoucna po ní určitě mrknu. Moc děkuji za doporučení :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat